Return to Index
 Registrace   FAQ   Hledat   Seznam uživatelů   Uživatelské skupiny   Profil   Soukromé zprávy   Přihlášení 
Léčba CF

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Cystická fibróza |diskuze pacientů - :: Léčba CF
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
honza.admin
Site Admin

Založen: 7.1.2008
Příspěvky: 141

PříspěvekZaslal: po leden 07, 2008 7:00 pm    Předmět: Léčba CF Citovat
Léčba CF

V současnosti je CF na celém světě léčitelná, ale ne vyléčitelná. Cílem nejmodernější léčby je především zmenšení obtíží, které s sebou toto celoživotní onemocnění přináší. Infekce dýchacích cest se léčí vysokými dávkami antibiotik, zpravidla podávanými do žíly. Je to onemocnění, které se i přes intenzivní inhalační a rehabilitační léčbu, která se musí provádět několikrát denně, s rostoucím věkem zhoršuje.


Lékaři a vědci na celém světě se snaží objevit takovou léčbu CF, která by nemocné zcela zbavila obtíží a napravila genetický defekt, který projevy onemocnění způsobuje. Výzkum a vývoj genové terapie ale dosud naráží na mnoho nevyřešených problémů a překážek. Jedinou šancí na záchranu pacientů s velmi vážným poškozením dýchacího systému je tak zatím pouze transplantace plic.

Infekce u CF

Mikrobiologické vyšetření respiračních sekretů
Bakteriální infekce dýchacích cest nemocných s CF hraje důležitou roli v průběhu nemoci. Znalost toho, jaké mikroby v dýchacích cestách nemocných s CF jsou, je nesmírně důležitá pro včasný záchyt a intensivní léčení infekce.

Bakteriální infekce dolních cest dýchacích jsou diagnostikovány mikroskopickým a kultivačním vyšetřením sekretů dolních cest dýchacích. U CF pacientů je vhodné provádět mikrobiologické vyšetření sputa minimálně jednou měsíčně, dále při každém zhoršení stavu a po každém přeléčení antibiotiky. U pacientů neschopných vykašlat sputum se vyšetřují výtěry z krku a z nosu a dále hlubší laryngeální výtěry nebo sekret získaný orofaryngeálním odsátím, které spíše odrážejí bakteriologický stav dolních cest dýchacích. Nejpřesnější je mikrobiologické vyšetření materiálu odsátého při bronchoskopickém vyšetření, které se však rutinně neprovádí. Jako sputum je hodnocen sekret, obsahují > 25 leukocytů. Pokud sekret tato kritéria nesplňuje, je pokládán za sekret horních dýchacích cest. Dále je velmi důležité, aby mikrobiologická laboratoř měla k dispozici speciální média ke kultivaci i takových patogenů, jako jsou Stenotrophomonas maltofilia a Burkholderia cepacia, mykózy a ev. atypická mykobaktéria. Laboratorní zánětlivé parametry většinou stoupají, až když množství patogenu ve sputu dosáhne 105 kolonyformujících j./ml.

Bakteriální infekce nemocných s CF

Staphylococcus aureus
Staphylococcus aureus - zlatý stafylokok nebo některý jiný mikrob jako např. Haemophyllus influenzae, Klebsiella pneumoniae nebo některé další. Tato skupina je dobře citlivá na antibiotika, která lze podávat v tabletách nebo sirupu. Proto nám dělá nejmenší problémy.

MRSA
MRSA (Methicillin Resistant Staphylococcus aureus) Staphylococcus aureus je baktérie, která se nachází běžně na kůži zdravých lidí. Občas se stafylokok může dostat do těla a způsobit nákazu. Tato nákaza může být malá, např. povrchové kožní infekce nebo vážná, jako je např. sepse nebo zápal plic. Methicillin je antibiotikum, které se na stafylokokové nákazy používá. Ačkoli je methicillin na stafylokokové nákazy velmi účinný, některé stafylokokové baktérie si vyvinuli proti tomuto antibiotiku odolnost. Tato odolná baktérie se nazývá methicillin-resistentní Staphylococcus aureus, nebo-li MRSA.
Pseudomonas aeruginosa
Pseudomonas aeruginosa - Tato Gram-negativní tyčka se vyskytuje v zevním prostředí, zejména ve vodě (málo chlorované bazény, vířivky a v půdě kontaminované výkaly lidí a zvířat). Dalším zdrojem infekce mohou být součásti náčiní při stomatologickém ošetření. Vzácně se vyskytuje v malém množství ve stolici zdravých lidí. Ps. aeruginosa je významným patogenem u neutropenických pacientů, pacientů na jednotkách intenzivní péče (UPV, popáleniny), kde způsobuje nosokomiální infekce. U CF pacientů způsobuje těžkou chronickou plicní infekci. Často kolonizuje i vedlejší nosní dutiny CF pacientů. Počet infikovaných pacientů roste s věkem. V dospělém věku bývá kolonizováno až 80 % pacientů. Ve větších CF centrech je prevalence většinou vyšší. Stále nepanuje jednotný názor na možnost přenosu infekce z pacienta na pacienta. V řadě center klesla po zahájení striktního oddělování pacientů dle typu kolonizace bakteriemi incidence, což se zdá dostatečným důkazem pro existující riziko přenosu infekce mezi CF pacienty. Počáteční kolonizace a chronická infekce se u dvou třetin pacientů objeví v období od října do března. Zdá se, že tato infekce často nasedá na virový infekt (zejména RS virus). Infikovaní CF pacienti nejsou obvykle infekční pro své zdravé rodinné příslušníky. Oproti tomu sourozenci, kteří mají CF, jsou často kolonizováni stejným kmenem Ps. aeruginosa.

Chronická infekce Pseudomonas aeruginosa je definovaná jako trvalá perzistence bakterie po dobu 6 měsíců a více a (nebo) jako průkazný vzestup protilátek. Charakteristickým příznakem trvající chronické infekce Ps. aeruginosa je produkce mukoidního alginátu a tvorba mikrokolonií, které jsou špatně prostupné pro antibiotika. Takzvaný mukoidní fenotyp Ps. aeruginosa je tedy spojen s horším průběhem infekce. Proto je velmi důležitá prevence a včasné zachycení počáteční kolonizace Pseudomonas aeruginosa v době, kdy bakterie ještě nebývá přítomna v mukoidní formě. Nutná je časná razantní antibiotická léčba. Tak lze chronickou kolonizaci oddálit o několik měsíců až let.

Burkholderia cepacia
Burkholderia cepacia (zkráceně cepacia nebo jak děti říkají cepka). Tento mikrob se nevyskytuje dlouho, u nás ho zjišťujeme od roku 1994 a je ze všech nejnepříjemnější už jen tím, že je velmi odolný k mnoha antibiotikům. Průkaz tohoto mikroba je velmi nesnadný a vyžaduje speciální mikrobiologické půdy a postupy. Proto jej zjišťují jen některé laboratoře a proto trváme na tom, aby před každým společným setkáním dětí, především před tábory nebo rekondičními pobyty, bylo nejméně dvakrát vyšetřeno sputum v motolské laboratoři.

Mycobacterium

Haemophilus influenza

Alcaligenes xyloxidans
Alcaligenes xyloxidans je gram negativní bakterie, která může způsobit oportunní infekci v CF plíci. Nicméně počet nákaz se liší se od CF centra k centru. Jak to vypadá, dochází pravděpodobně k přenosu infekce mezi pacienty. Stinnou stránkou je to, že bakterie je přirozeně odolná proti množství antibiotik včetně aminoglykosidů. Je nejvíce citlivá na antibiotika jako je imipenem a meropenem.

Stenotrophomonas maltophilia
Stenotrophomonas maltophilia (dříve zvaná Xanthomonas maltophilia nebo Pseudomonas maltophilia)

Flavobacterium indologenes
Flavobacterium indologenes (extrémě raritní infekce)

Burkholderia gladioli
B.gladioli je blízko příbuzná B.cepacia. Tak hodně, že některé identifikační laboratorní metody je nemohou mezi sebou rozlišit. Nicméně je to mnohem méně častý patogen než B. cepacia. Poprvé byla popsána jako patogen rostliných listů u různých kvetoucích rostlin jako je například kosatec (Iris) nebo gladiol (Gladioli) - proto jeho jméno. Nedávno byla baktérie několikrát izolována u pacientů s poruchou imunity a u několika pacientů s CF. Zdá se, že B.gladioli je více citlivá k antibiotikům, ale u pacientů se nepodařilo ji zcela vymítit z dýchacích cest. V roce 1997 se objevila zpráva z Nového Zélandu o nákaze 6 pacientů touto baktérií.

Acineto baumannii Complex

Clostridium difficile

Candida albicans
Candida albicans (kvasinka)

Serratia marcescens


Fyzioterapie

Léčebná rehabilitace a cystická fibróza
PaedDr. Libuše Smolíková


Cystická fibróza (dále jen CF) je závažné autozomálně recesivní dědičné onemocnění. K jejím projevům patří opakované infekce dýchacích cest, neprospívání, vysoký obsah solí v potu. 98 procent dospělých mužů s CF je neplodných. CF byla dříve považována za infaustní onemocnění převážně dětského věku. Nové poznatky lékařské vědy, včasná diagnostika a moderní léčba změnily prognózu nemoci a ovlivnily kvalitu života nemocných i jejich rodin.


CF je onemocnění, které fascinuje tisíce odborníků na celém světě a inspiruje je k horečném úsilí objevit takovou léčbu, která by nemocné zbavila obtíží a napravila genetický defekt, který způsobuje příznaky nemoci. Délka a kvalita života jedinců s CF stále stoupá. V současné době se skoro polovina pacientů dožívá druhé poloviny 3. dekády života. Lepší informovanost lékařů pomáhá včas podchytit kojence s CF již v prvních měsících jejich života. Nejdůležitější je, aby pediatři pomyslili na diagnózu CF a včas ji dokázali diagnostikovat.


Respirační příznaky nemoci mohou začít v různém věku, postihnou však prakticky všechny nemocné. Chronické zánětlivé změny, obstrukce dýchacích cest a destrukce plicní tkáně jsou patofyziologickým podkladem chronického progresivního obstrukčního onemocnění plic, spojeného s řadou komplikací.


Každodenní součástí intenzívní péče o jedince s CF je léčebná rehabilitace. Respirační fyzioterapie (dále jen RFT), dechová gymnastika a pohybové aktivity tvoří základ léčebné rehabilitace. Jejím hlavním cílem je odstranění nadměrného množství bronchiálního sekretu. Stěžejní postavení zaujímá respirační fyzioterapie, kombinovaná s inhalacemi. Rehabilitační cvičení indikuje lékař již při prvních projevech nemoci a ihned po stanovení diagnózy. RFT je většinou vedena ambulantně a je založena na edukačním přístupu fyzioterapeuta k pacientovi. Dobrá fyzická kondice, podmíněná volnou průchodností dýchacích cest, významně přispívá k zlepšení kvality života všech nemocných.


První systematický základ dechových cvičení formou poklepových polohových drenáží se datuje asi od konce 40. let tohoto století. S pokrokem ve výzkumu etiologie, patogeneze, a tím i terapie choroby, se polohové drenáže staly přežitou, dnes již pro řadu pacientů nevyhovující a nebezpečnou formou rehabilitace. Od konce 70. let je do praxe uvedeno několik nových technik, které u pacientů vyvolávají podstatně efektivnější expektoraci. Jejich vývoj a zdokonalování neustále pokračuje.

RESPIRAČNÍ FYZIOTERAPIE
Aktivní techniky respirační fyzioterapie jsou při CF cíleny:

* k zlepšení průchodnosti dýchacích cest,
* k snížení bronchiální obstrukce,
* k prevenci zhoršování plicních funkcí,
* k zvýšení fyzické zdatnosti.

Bezpoklepové drenážní techniky obsahují maximálně šetrnou a minimálně vyčerpávající expektoraci. Denní RFT pomáhá snižovat riziko výskytu plicních infekcí a zmírňuje jejich následné, negativní důsledky.

S nácvikem jednotlivých technik RFT je spojen i radikální obrat nemocného k vnímání choroby. Fyzicky nepříjemná poklepová drenážní pasivita je nahrazena pacientovým aktivním, tvořivým přístupem a dokonalou znalostí jednotlivých dechových technik. Velkou předností aktivních technik RFT je cvičební samostatnost a osobní soběstačnost pacienta. Zodpovědnost za svůj zdravotní stav si uvědomují děti již v předškolním věku. Již ve čtyřech, nejpozději v pěti letech, učíme děti cvičební samostatnosti při RFT a inhalaci.

Důležitou informaci o aktuálním stavu ventilace a současně kontrolu účinku respirační fyzioterapie zjišťujeme pomocí hodnot saturace krve kyslíkem, kterou v průběhu cvičení měříme pulsním oximetrem.

Techniky respirační fyzioterapie

Současné techniky RFT umožňují nemocným s CF dosáhnout a následně udržet co nejlepší hygienu dýchacích cest. Při sestavení cvičebního programu formou individuální spolupráce s pacientem vybíráme z těchto technik:

* Aktivní cyklus dechových technik
* Autogenní drenáž
* PEP systém dýchání
* PEP maska
* Oscilující PEP systém dýchání - FLUTTER
* Tělesná cvičení, pohybové aktivity a sportování

Autogenní drenáž a flutter kombinujeme s inhalacemi. Zvláštní pozornost věnujeme inhalaci rekombinantní lidské DNAzy. Maximální inhalační efekt je 1,5 až 2 hodiny po aplikaci, proto je časový rozvrh jednotlivých inhalací pro každého nemocného závazný. Doporučujeme inhalovat DNAzu v odpoledních hodinách tak, aby její účinek byl časově shodný s večerním blokem RFT. Každý nemocný má vlastní, většinou přenosný inhalátor, který má jednoduchou obsluhu a snadno se čistí.

SPECIFIKA VĚKOVÝCH OBDOBÍ LÉČEBNÉ REHABILITACE
Novorozenci, kojenci a batolata s CF a možnosti léčebné rehabilitace.

Největší péči a soustředěnou pozornost věnujeme dětem do věku dvou let. Cílem léčebné rehabilitace je:

* udržení dobré hygieny dýchacích cest,
* prevence deformit hrudníku a nežádoucích způsobů dýchání,
* nácvik správných dechových vzorů, používaných při inhalační léčbě,
* ovlivnění správné činnosti nejen dýcha­cích, ale i posturálně-motorických vzorů trupu,
* podpora dobré funkce trávicí soustavy.

Správná souhra dýchání, motoriky a trávení vede k obrazu dobře prospívajícího, spokojeného miminka, které se nijak neliší od svých zdravých vrstevníků.


Klinický obraz novorozenců a kojenců s CF bývá různorodý. Spolehlivým diagnostickým ukazatelem CF je mekoniový ileus (dále jen MI), který je gastrointestinální manifestací onemocnění. Operační řešení je důvodem pro hospitalizaci kojence i s jeho maminkou.


Čas strávený u dětského nemocničního lůžka je vyplněn nejen mateřskou péčí o miminko, ale í výukou léčebných postupů respirační fyzioterapie. Léčebná rehabilitace je jednou z prvních indikací terapie. Je třeba zdůraznit, že zvýšení tělesné teploty, akutní infekce, zahájení infúzní terapie a ani hemoptýza a pneumotorax nejsou kontraindikací pro RFT.


Při fyzioterapii nesmí být dítě mrzuté a nikdy by nemělo plakat. Pláč a obranné odmítání jsou podstatnou překážkou cvičení.


Na začátku rehabilitační péče se s námi nejprve musí miminko skamarádit, seznámit se s nerušivými dotyky našich rukou a poznat náš hlas. Po celou dobu cvičební lekce hovoříme na dítě tichým a laskavým tónem. Je velkým omylem domnívat se, že miminko nerozumí, co mu říkáme. Děti běžně používají neslovní dorozumívání, nonverbální komunikaci pomocí pohybů končetin, mimiky obličeje, hlasitosti projevů, pohledu očí a mnoho jiných. Bezpečně rozeznají dotyk maminčiny ruky a "cizí" dotyk. Cvičíme-li s dítětem v náručí, volíme monotónní stereotypní pohyby našeho celého těla. Monotónnost zklidňuje miminko a dodává mu pocit klidu i při vypjatějších cvičebních polohách a manuálních dechových manévrech na jeho hrudníku.


Časový plán cvičení je v tomto období jiný než u větších dětí. Jednotlivé cvičební úkony jsou součástí běžné denní péče o miminko. Cvičební prvky, hlavně masáže a dotyky ru­kou na hrudníku, bříšku a zádech jsou vnímány jako přirozené a zcela nenápadné manuální kontakty. Malého pacienta neruší, jsou střídány pochováním, přebalováním a krmením. Většina miminek je nejspokojenějších v okamžiku, kdy se cítí nespoutáni plenkami, košilkami a když cítí dokonalou volnost pohybů. Pří cvičení doporučujeme ponechat na těle volné, měkce příjemné bavlněné tričko, nebo košilku, které mají funkci tepelné přikrývky pro svaly hrudníku a bříška.


Dvakrát denně (ráno a večer) je třeba zařadit do denního programu delší, hlavní cvičební lekci fyzioterapie, zakončenou odsátím uvolněné sekrece. Jejím obsahem je kontaktní dýchání. Přesně umístěné dotyky rukou na hrudníku, zádech a bříšku mimin­ka jsou v souladu s jeho dechovými pohyby. Rovněž cvičební polohy musí být pro děti příjemné. Pocit pohody a bezpečí provází dítě po celou dobu cvičení.


Poloha nesmí vést k projevům mrzutosti a obav z balanční nejistoty. Nejčastější cvičební polohy jsou ve vertikální poloze - chovací pozice a spontánní sed. V horizontální poloze využíváme leh na zádech, střídavé leh na obou bocích a leh na bříšku.


V horizontální poloze jsou cvičení prováděna formou balanční dynamiky (mírného pohupování). Vítaným pomocníkem pro většinu rodičů jsou cvičební míče, které se v průběhu let ukázaly jako jednoduchá, účinná a názorná rehabilitační pomůcka. V prvních týdnech života dítěte splňuje cvičební nároky plážový polonafouknutý míč, jehož velikost odpovídá cvičebním nárokům dítěte. Po názorné lekci s instruktážní praktickou ukázkou se maminka snadno a rychle naučí dostatečnou zásobu cvičebních prvků pro pozdější domácí fyzioterapii. Pro drenážní polohy miminek platí individuálně limitovaný sklon těla. V tomto věku ještě anatomické rozměry dechové soustavy miminek umožňují, že na lepší odstranění uvolněných hlenů účinně působí gravitační efekt. Při fyzioterapii na plážových míčích je změna polohy hlavičkou dolů či nahoru zcela plynulá, stejně tak i "rolování", neboli otáčení celého těla okolo jeho podélné osy. Leh na zádech plynule a volně přechází v leh na jednom boku, pokračuje lehem na bříšku a končí lehem na druhém boku, nebo v poloze, která je dítěti nejpříjemnější. Všechny změny cvičebních poloh těla probíhají bez zbytečného zvedání dítěte do svislé polohy.


Vratká pozice těla na míči klade na dítě vyšší dechové nároky a současně příznivě působí na vývoj jeho spontánního, přirozeného pohybového vývoje. Změna polohy těla podporuje postupné, řetězové zapojení těch svalových skupin, které se podílejí na rozvoji pohybových dovedností malých dětí. Toto cvičení také významně působí jako preventivní průprava proti zpomalení a opoždění pohybového vývoje dítěte. Již v prvních týdnech po narození miminka informujeme rodiče o možnosti rehabilitovat miminko na speciálním gymnastickém míči. Pružný míč s pevným povrchem je bezpečný nejen pro cvičení dítěte, ale je rovněž vhodný i pro osobní potřebu rodičů, například při bolestech v zádech. Velikost míče je dána jeho průměrem a s výběrem vhodného míče rodičům vždy poradí fyzioterapeut.


Zvláštní pozornost věnujeme miminkům, která na drenážní cvičení reagují dráždivým, suchým kašlem. Příčin, proč dítě takto pokašlává, bývá více, proto je vždy nutné pečlivě pozorovat, ve který okamžik, nebo na které podněty dítě začne kašlat. V každém případě je nutné ihned informovat lékaře. Pokašlávání může někdy vyvolat ublinkávání, které nás upozorňuje na eventuální výskyt gastroezofageálního refluxu (GER). GER může zhoršovat respirační problémy miminek. Vzájemnou souvislostí kontaktního dýchání a GER se zabýval Van Ginderdeuren. Při kontrolním 24hodinovém monitorování pH v jícnu a v dýchacích cestách prokázal pozitivní vliv kontaktního dýchání spojeného s pomalým a plynulým pohupováním miminka na fyziomíči. Jedná se o synchronní spojení rytmu dýchání dítěte s rytmem pohybů jeho celého těla a s kontaktním působením rukou na hrudníku dítěte. Poloha těla dítěte je vertikální sed na matčině klíně, nebo v jejím náručí. Pro děti, které častěji zvrací, je velmi zklidňující pohupování na míči, přesto by rodiče měli tento způsob fyzioterapie často konzultovat s fyzioterapeutem a lékařem.


Většina dotyků, např. uchopení dítěte, je přesně upravena pro dýchání kojenců a batolat s CF. Chovací, těšící poloha se snadno mění ve cvičební pozici, a pak již není žádná překážka k celodennímu cvičebnímu programu při každém dotyku dítěte. Je to naprosto přirozený, jednoduchý a pro děti zcela nenásilný přechod z klidového do cvičebního či tréninkového dýchání.


V pozdějším věku děti již běžně cvičí na gymnastických míčích. Na nestabilní, vratké a zaoblené ploše míče musí dítě vždy z našich rukou cítit jistotu. Také dospělá osoba si musí být naprosto jista, že se dítě v balančních polohách nebude bát pádu a na změnu polohy těla nebude reagovat trhavým leknutím. Některé provokované pohybové odpovědi dítěte jsou výborným preventivním cvičením proti pohybovému opoždění dětí s CF do jednoho roku. Herní formou děti přijímají i velmi náročné cvičební prvky. V okamžiku, kdy se dítě ve svém přirozeném pohybovém vývoji samo posadí (přibližně v sedmém až devátém měsíci), celé cvičení praktikujeme střídavě vsedě a vleže na zádech, obou bocích a bříšku, nejúčinněji na gymnastickém míči.


Celý systém péče a pohybové léčby ma­lých dětí s různým stupněm a různou formou postižení se nazývá "handling". Speciálně pro malé děd s CF jsme sestavili tzv. "respirační handling". Je to systém dotyků á uchopení dítěte s léčebným cílem a prostupuje celým životem dětí s CF. Prvky "respiračního handlingu" jsou určujícím faktorem i pro cvičební polohy a pohyby hrudníku a břišní muskulatury. V modifikované podobě se prolíná fyzioterapií i v dospělém věku, například léčebné polohy těla mají původ právě v prvcích "respiračního handlingu". Jeho pozitivní účinek budeme schopni vyhodnotit v delším časovém horizontu, ale první hodnoty očekáváme za 10 až 15 let, kdy dnešní novorozenci, kojenci a batolata budou procházet pubertou.

Dospělí jedinci s CF a možnosti léčebné rehabilitace
Už v dětském věku začali dnes již dospělí pacienti rehabilitovat pomocí moderních metod respirační fyzioterapie. Dospělí jedinci s CF se fyzioterapeuticky liší od dětí. Principy drenážních technik jsou platné i v dospělém věku, ale praktické provedení dechových technik je odlišné. Obsah cvičební lekce je ovlivněn výsledky spirometrického vyšetření funkce plic, které nás informuje o výši obstrukce dýchacích cest. Pro určení konkrétného obsahu cvičební lekce vycházíme z výsledků záznamu maximální výdechové křivky "průtok-objem". Křivka ukazuje dechové možnosti pro následující dechový trénink. Při fyzioterapii citlivě korigujeme výdechový proudový odpor v dýchacích cestách. Cvičení je zatíženo patofyziologickým dechovým vzorem, který je výsledkem celoživotního odlišného "usingu" dechové pohybové soustavy a vede k vytvoření a fixaci paradoxních dechových pohybů hrudníku a břišní muskulatury tak, jak to popisují Master a Houstonová. V těžších stadiích nemoci nemůže řada pacientů využít "svalové pumpy" pro podporu výdechu ani pro expektoraci sputa. Proto používáme náhradní pružnou fixaci hrudníku pomocí pásů na suchý zip. Podpora výdechového postavení hrudníku facilituje aktivitu dýchacích cest a v nových statických podmínkách se více aktivují fyziologické dechové pohyby hrudníku a břicha. Cvičení zlepšuje plicní ventilaci v horních plicních lalocích a působí jako prevence nejprve hyperinflace plicní a později i plíživě nastupujícího emfyzému plicního. Fixace hrudníku kombinovaná s manuálním kontaktním zpevněním hrudníku usnadňuje expektoraci.

U některých pacientů s trvalou hypoxémií a následnou hyperkapnií je třeba zvážit zahájení léčby formou neinvazivní ventilace pomocí Bi/PAP. Ani tato forma léčby není důvodem pro vynechání fyzioterapie. Naopak, kratší, ale častější lekce šetrně vedené fyzioterapie pomáhají pacientovi zmírnit progresi obstruktivního onemocnění dýchacích cest a překonat subjektivně velmi obtížné období. Obnovení dobré hygieny dýchacích cest je neustále prvořadým cílem RFT. Úprava délky a obsahu cvičební lekce je vždy individuální a při opakování lekcí v průběhu téhož dne je adekvátně přizpůsobena stavu pacienta.

DLOUHODOBÁ DOMÁCÍ KYSLÍKOVÁ TERAPIE
U nemocných s těžší formou nemoci a noční, nebo i denní hyposaturací se doporučuje dlouhodobá domácí kyslíková terapie. Včas zahájená dlouhodobá kyslíková léčba umožní nemocným lepší rehabilitaci, brání vazokonstrikci plicních cév, a tím šetří myokard. Nutnost inhalovat kyslík neznamená přerušení technik RFT ani omezení osobního fyzického tréninku. Udržení dobré fyzické kondice je zajištěno pomocí šlapání na ergometru, steppru, nebo také pěší turistikou. Hodnoty naměřené na pulsním oximetru nám pomáhají doladit individuální tréninkový program jedinců s kyslíkovou podporou dýchání. Vždy je třeba výhledově myslet na transplantaci plic a vést pacienta k fyzické výkonnosti; která je jedním z kritérií jeho zařazení na čekací listinu.

Jedince s CF je třeba co nejintenzivněji léčit. K tomu, aby se nemocní dožili v co nejlepším stavu obratu v léčbě choroby, významně přispívá také léčebná rehabilitace.


zdroj : Klub nemocných cystickou fibrózou - http://www.cfklub.cz/
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Cystická fibróza |diskuze pacientů - :: Léčba CF Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.